Tom� Garrigue Masaryk Edvard Bene� Emil H�cha Klement Gottwald Anton�n Z�potock� Anton�n Novotn� Ludv�k Svoboda Gustav Hus�k V�clav Havel Vaclav Klaus Milo� Zeman Petr Pavel

Panové Prezidenti

Tom� Garrigue Masaryk (1850-1937)


Tom� Garrigue Masaryk se narodil 7. b�ezna 1850 v Hodon�n� byl �eskoslovensk� st�tn�k, filozof, sociolog a pedagog, prvn� prezident �eskoslovensk� republiky. K jeho osmdes�t�m narozenin�m byl roku 1930 p�ijat z�kon o z�sluh�ch T. G. Masaryka, obsahuj�c� v�tu �Tom� Garrigue Masaryk zaslou�il se o st�t�, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odm�nil za jeho osvoboditelsk� a budovatelsk� d�lo.

�eskoslovensko bylo mezin�rodn� uzn�no za samostatn� st�t a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvn�m prezidentem. Spolu s dcerou Olgou se ze Spojen�ch st�t� do vlasti vr�til lod� Carmania, po p�ist�n� v Brit�nii a p�eplaven� do Francie pak d�le vlakem p�es It�lii a Rakousko a� do Prahy.


Ve Francii se setkal s prezidentem Raymondem Poincar� a 9. prosince 1918 provedl v Darney p�ehl�dku �eskoslovensk�ch legi�.

Zpr�va o revoluci v Praze a vzniku �eskoslovenska dne 28. ��jna 1918 zastihla Masaryka je�t� v Americe, stejn� jako zpr�va o jeho zvolen� prezidentem. Komunist� a sloven�t� nacionalist� pro Masaryka nehlasovali nikdy.

Edvard Bene� (1884-1948)



Edvard Bene� byl �eskoslovensk� politik a st�tn�k, druh� �eskoslovensk� prezident v letech 1935�1948, resp. v letech 1935�1938 a 1945�1948. Po za��tku prvn� sv�tov� v�lky organizoval Bene� vnit�n� odboj (Maffie � �esk� v�bor odboje proti Rakousko-Uhersk� monarchii). Zaji��oval spojen� odboje s T. G. Masarykem ve �v�carsku. Dne 1. z��� 1915 ode�el do zahrani��, kde spolupracoval s Masarykem a se Slov�kem (tehdej��m francouzsk�m leteck�m d�stojn�kem) Milanem Rastislavem �tef�nikem. Hana Bene�ov� z�stala v �ech�ch, a kv�li politick�m aktivit�m man�ela byla rakousk�mi ��ady n�kolikr�t uv�zn�na.[11] Pro �sp�ch cel� revolu�n� akce, tedy pro rozbit� Rakouska-Uherska a dosa�en� samostatnosti �ech� a Slov�k� (v t� dob� byl pou��v�n term�n ��eskoslovensk� n�rod�) byl d�le�it� fakt, �e Masaryk, Bene� a �tef�nik m�li ze sv�ch d��v�j��ch pobyt� nejen v zem�ch Dohody, ale i v Americe, Rusku a v jin�ch zem�ch pot�ebn� znalosti tam�j��ch pom�r� a celkov� politick� situace ve sv�t�

Po abdikaci T. G. Masaryka a po obt�n�ch parlamentn�ch jedn�n�ch byl Bene� zvolen 18. prosince 1935 druh�m prezidentem �eskoslovensk� republiky.[15] Pro zvolen� Bene�e hlasovali i n�kte�� poslanci KS� a HS�S.[18][19] Ve stejn�m roce 1935 uzav�elo �eskoslovensko Bene�ov�m prost�ednictv�m spojeneckou smlouvu se Sov�tsk�m svazem (po jeho p�ijet� do Spole�nosti n�rod�) a s Franci�. Vojenskou pomoc Sov�tsk�ho svazu v p��pad� konfliktu ov�em smlouva v�zala na p�edchoz� pomoc Francie. O samotn� smlouv� mluvil i v rozhovoru pro sov�tsk� den�k Pravda, s t�m, �e ji pova�oval za symbol n�vratu Ruska do Evropy.[20] V�echna m�dia v SSSR dohodu s �eskoslovenskem, kterou Bene� podepsal, v�ele v�tala

Od roku 1904 studoval ve Francii na Sorbonn� a Svobodn� �kole politick�ch nauk, v roce 1907 pak v Berl�n�. V Pa��i se roku 1906 zasnoubil s Annou Vl�kovou, kter� si na Bene�ovu ��dost za�ala ��kat Hana, a s�m si zm�nil k�estn� jm�no z Eduarda na Edvard.

V roce 1909 pak v Praze slo�il rigor�zn� zkou�ky a z�skal titul doktora filosofie. V t�m�e roce mu v lednu zem�ela matka a 6. listopadu uzav�el s�atek s Annou (Hanou) Vl�kovou. Svatba se konala na Vinohradech v kostele svat� Ludmily. Man�elstv� z�stalo bezd�tn�. Teprve v roce 1919 �ekali man�el� Bene�ovi dceru, Hana ale d�t� nedonosila. Bene� vyu�oval t�i roky na obchodn� akademii v Praze; sou�asn� se pokou�el studovat pr�va (nejprve na �esk�, pak na n�meck� pr�vnick� fakult�), studia v�ak nedokon�il (a� v roce 1945 Bene� obdr�el �estn� doktor�t pr�v). Bene� 3. z��� 1948 um�r�.

Emil H�cha (1872 - 1945)



Emil Dominik Josef H�cha se 12. narodil �ervence 1872 v Trhov�ch Svinech byl �esk� pr�vn�k a politik. B�hem let 1925�1938 p�sobil jako p�edseda Nejvy���ho spr�vn�ho soudu. V listopadu 1938 byl zvolen prezidentem pomnichovsk� �esko-Slovensk� republiky.

Narodil se v Trhov�ch Svinech jako Emil Dominik Josef H�cha do rodiny bern�ho ��edn�ka Josefa Emanuela H�chy a jeho man�elky Marie Karol�ny Pavl�ny H�chov�. N�sledn� absolvoval gymn�zium v �esk�ch Bud�jovic�ch. V roce 1895 promoval na Univerzit� Karlov� v Praze Po setk�n� mu bylo sd�leno, �e n�meck� arm�da je p�ipravena napadnout �esko-Slovensko. Hitler dal H�chovi na v�b�r mezi podroben�m �esk�ch zem� n�meck� brann� moci ve form� protektor�tu nebo vojenskou invaz� a v�lkou. H�cha opakovan� vzdoroval Hitlerovu n�tlaku a odm�tal p�ijmout potupn� podm�nky p�ed�n� moci, a� ve 4 hodiny r�no, kdy G�ring pohrozil bombardov�n�m Prahy, H�cha utrp�l infarkt.


Velkou zm�nu pro H�chu p�inesl rok 1938. Toho roku zem�ela Marie H�chov�, jeho �ena, se kterou pro�il harmonick� man�elstv�, a tak� se rozvedla jeho dcera. Druh� zm�na p�i�la po abdikaci Edvarda Bene�e v d�sledku mnichovsk� dohody a po p�ijet� �stavn�ho z�kona o autonomii Slovenska a Podkarpatsk� Rusi. Na n�tlak sv�ho okol� 30. listopadu 1938 p�ijal funkci prezidenta �esko-Slovensk� republiky. D�vody pro jeho volbu spo��valy v jeho dosavadn� neutralit� a ve zku�enosti s veden�m v�t�� instituce (NSS). Nicm�n� p�edstavitel� �udov� strany, kter� se zmocnila vl�dy na Slovensku, tajn� vyjedn�vali s nacisty o vyhl�en� slovensk� nez�vislosti. H�cha 27. �ervna 1945 um�r�.

Klement Gottwald (1896 - 1953)

Klement Gottwald se narodil 23. listopadu 1896 v D�dic�ch byl �eskoslovensk� komunistick� politik, jen� byl od roku 1929 poslancem N�rodn�ho shrom�d�n�, po druh� sv�tov� v�lce vykon�val nejd��ve funkci premi�ra ve sv� prvn� a druh� vl�d�. �ty�i m�s�ce po p�evzet� moci komunisty v roce 1948 byl zvolen prezidentem �eskoslovenska. Byl p��mo odpov�dn� za smrt mnoha des�tek sv�ch odp�rc� i nevinn�ch lid� (mezi nimi i dr. Milada Hor�kov�).

V letech 1915�1918 byl voj�kem rakousko-uhersk� arm�dy. Traduje se, �e bojoval v bitv� u Zborova, co� by znamenalo, �e zde st�l i proti budouc�mu gener�lu a prezidentu Ludv�ku Svobodovi, kter� bojoval na stran� �s. legi�. Podle vojensk�ho historika Ale�e Kn�ka to sice nelze vylou�it, ale ani potvrdit. Tom� Jakl z Vojensk�ho historick�ho �stavu ozna�il Gottwaldovu ��ast u Zborova za legendu � Gottwald m�l b�t v dob� bitvy v nemocnici ve V�dni. V l�t� roku 1918 Gottwald z rakousk� arm�dy dezertoval. Po vzniku samostatn�ho �eskoslovenska slou�il dva roky v �eskoslovensk� arm�d�. V letech 1920�1921 pracoval v Rous�nov� jako stola�sk� d�ln�k. �ty�i m�s�ce po p�evzet� moci komunisty v roce 1948 byl zvolen prezidentem �eskoslovenska, j�m� byl a� do sv� smrti.

14. �ervna roku 1948 byl po abdikaci prezidenta dr. Edvarda Bene�e, kter� odm�tl podepsat komunistickou �stavu 9. kv�tna, zvolen �eskoslovensk�m prezidentem. V zemi pak za�ali rozhodovat a fakticky vl�dnout sov�t�t� poradci. V ekonomice byla prosazena koncepce t�k�ho pr�myslu a n�siln� kolektivizace zem�d�lstv�, byl zaveden monopol komunistick� moci na �kolstv�, v�du a kulturu. Hlavn� z�jem poradc� byl soust�ed�n hlavn� na bezpe�nost, arm�du, prokuraturu a soudy. Za jeho vl�dy do�lo na po��tku pades�t�ch let k mnoha politick�m vykonstruovan�m proces�m, byl rozpout�n politick� teror: bylo vyneseno p�es 230 rozsudk� smrti, p�es sto tis�c ob�an� bylo odsouzeno k do�ivot� �i mnohalet�m v�zen�m. K�rn�mi vojensk�mi jednotkami PTP (Pomocn� technick� prapory) pro�ly des�tky tis�c �protist�tn�ch �ivl��. Nakonec poslal na �ibenici i jeden�ct ze sv�ch nejbli���ch p�edn�ch komunistick�ch funkcion��� v �ele s Rudolfem Sl�nsk�m. I p�es �adu intervenc� v jej� prosp�ch neud�lil milost Milad� Hor�kov� a potvrdil rozsudek smrti. Gottwald 14. b�ezna 1953 um�r�.

Anton�n Z�potock� (1884 - 1957)

Anton�n Z�potock� se narodil 19. prosince 1884 v Zakolanech byl �eskoslovensk� komunistick� politik, odborov� p�ed�k a pozd�ji premi�r �eskoslovenska, kter� se stal druh�m �eskoslovensk�m komunistick�m prezidentem po Klementu Gottwaldovi a p�t�m od vzniku samostatn�ho �eskoslovenska. K nejkontroverzn�j��m krok�m jeho prezidentsk�ho ��adov�n� pat�� m�nov� reforma z roku 1953.

Po n�vratu z koncentra�n�ho t�bora se stal v roce 1945 p�edsedou �st�edn� rady odbor�, �lenem p�edsednictva �st�edn�ho v�boru KS� a poslancem N�rodn�ho shrom�d�n�. V l�t� 1946 p�edsedal �stavod�rn�mu n�rodn�mu shrom�d�n�. 15. �ervna 1948 byl jmenov�n p�edsedou vl�dy �SR. Za tuto svoji �innost byl odsouzen na 18 m�s�c�, dev�t m�s�c� v�zn�n a propu�t�n byl a� amnesti� prezidenta Masaryka. Ve dvac�t�ch letech pat�il ke �meralov� skupin� ve veden� Komunistick� strany �eskoslovenska, v letech 1922�1925 byl gener�ln�m tajemn�kem strany. Ve veden� se pak udr�el i po V. sjezdu KS� v �noru roku 1929, kdy jeho zvolen�, navzdory kritik�m z �ad Gottwaldov�ch stoupenc�, prosadil deleg�t Kominterny.

Kr�tce po podpisu Mnichovsk� dohody se z��astnil sch�zky v�znamn�ch osobnost�, kter� se necht�ly sm��it s kapitulac� a diskutovaly mo�nost vojensk�ho odporu. Jednou ze zva�ovan�ch mo�nost� byl i vojensk� p�evrat, k ��dn�mu rozhodnut� ale nedo�lo.[9] Po z�kazu KS� emigroval v listopadu roku 1938 do Sov�tsk�ho svazu, kde pak a� do roku 1941 zast�val politiku odpov�daj�c� sov�tsko-n�meck�mu paktu ze srpna roku 1939. Po napaden� Sov�tsk�ho svazu v roce 1941 bral vytv��en� protihitlerovsk� koalice jako svoji velkou p��le�itost prosadit se a za��nal prom��let pozd�j�� p�evzet� moci v �eskoslovensku.

Anton�n Novotn� (1904 - 1975)

Dne 19. listopadu 1957 se stal prezidentem �eskoslovenska, kdy� pro n�j hlasovalo v�ech 353 p��tomn�ch poslanc� N�rodn�ho shrom�d�n�.[11] V roce 1960 vyhl�sil rozs�hlou amnestii a na svobodu se tak dostala �ada odsouzen�ch z politick�ch proces� 50. let. Jeliko� v�ak v dob� jeho ��adu v�konnost ekonomiky neust�le klesala, musel Novotn� hledat dal�� v�chodiska v t�to oblasti. V roce 1963, v dob� zhroucen� tzv. 3. p�tiletky, kter� musela b�t zru�ena a p�epl�nov�na, odvolal z funkce p�edsedy vl�dy stalinistu Viliama �irok�ho a nahradil jej pragmati�t�j�� Jozef Len�rt.

Kdy� zem�el prezident Anton�n Z�potock�, �ekalo se, �e nov�m prezidentem bude Viliam �irok�. V Praze u� prob�haly p��pravy na volbu �irok�ho, tiskly se dokonce jeho prezidentsk� obrazy. �eskoslovensk� komunistick� reprezentace byla zrovna na n�v�t�v� u Chru��ova v Moskv�, ten ale rozhodl jinak. Kdy� dostal zpr�vu o smrti Z�potock�ho, osobn� doporu�il do funkce prezidenta Anton�na Novotn�ho. �st�edn� v�bor KS� navrhl Anton�na Novotn�ho jako kandid�ta na prezidenta. Dne 19. listopadu 1957 se stal prezidentem �eskoslovenska, kdy� pro n�j hlasovalo v�ech 353 p��tomn�ch poslanc� N�rodn�ho shrom�d�n�. V roce 1960 vyhl�sil rozs�hlou amnestii a na svobodu se tak dostala �ada odsouzen�ch z politick�ch proces� 50. let. Jeliko� v�ak v dob� jeho ��adu v�konnost ekonomiky neust�le klesala, musel Novotn� hledat dal�� v�chodiska v t�to oblasti. V roce 1963, v dob� zhroucen� tzv. 3. p�tiletky, kter� musela b�t zru�ena a p�epl�nov�na, odvolal z funkce p�edsedy vl�dy stalinistu Viliama �irok�ho a nahradil jej pragmati�t�j�� Jozef Len�rt. D�ky tomu byly v roce 1965 p�ijaty reformn� n�vrhy ekonoma Oty �ika. V roce 1967 cht�l Novotn� obnovit tvrd�� kurs, ale vzhledem k ji� prob�haj�c�mu procesu uvol�ov�n� bylo ji� pozd�. V t� dob� ji� intelektu�ln� nesta�il novodob�m �kol�m a jeho spont�nn� vystoupen� vyvol�vala �asto sm�ch a vtipkov�n� mezi obyvatelstvem. S�m o sob� a o sv�ch schopnostech pochyboval.

V dob� jeho p�soben� v �ele st�tu do�lo postupn� k zna�n�mu uvoln�n� a k ��ste�n� rehabilitaci v�t�iny nespravedliv� odsouzen�ch v 50. letech. Podle historika Ji��ho Pernese Novotn� tr�vil v prezidentsk�m ��ad� sv� dopoledne v pond�l�, ve st�edu a v p�tek. V�t�inu �asu toti� nad�le v�noval sv� d�le�it�j�� funkci prvn�ho tajemn�ka �V KS�. Novotn� byl prvn� hlavou st�tu, kter� se nech�vala oslovovat �soudruhu prezidente�, a po n�stupu do funkce si nechal sn�it plat. Novotn� 28. ledna 1975 um�r�.

Ludv�k Svoboda (1895 - 1979)

Ludv�k Svoboda sse narodil 25. listopadu 1895 v Hroznat�n� byl �eskoslovensk� ��astn�k 1. a 2. odboje, politik a v letech 1968�1975 sedm� prezident �eskoslovenska. B�hem druh� sv�tov� v�lky vedl jako brig�dn� gener�l 1. �eskoslovensk� arm�dn� sbor na v�chodn� front� ve spolupr�ci s Rudou arm�dou Sov�tsk�ho svazu. Po osvobozen� �eskoslovenska byl v letech 1945 a� 1950 ministrem n�rodn� obrany. Po dlouh�ch letech v �stran� byl v roce 1968 zvolen prezidentem �eskoslovensk� socialistick� republiky. Jeho druh� funk�n� obdob� bylo de facto ze zdravotn�ch d�vod� p�ed�asn� ukon�eno.

Dne 30. b�ezna 1968 b�hem pra�sk�ho jara byl Ludv�k Svoboda po abdikaci Anton�na Novotn�ho zvolen prezidentem republiky. Stalo se tak na n�vrh nov�ho vedouc�ho tajemn�ka �V KS� Alexandra Dub�eka, kter� se op�ral o n�vrh Svazu protifa�istick�ch bojovn�k�.[74] Byl prvn�m z komunistick�ch prezident� volen� tajnou volbou a ne aklamac�. Pro L. Svobodu bylo odevzd�no 282 hlas� ze 288.[75] Po zvolen� symbolicky polo�il kv�ty na hroby prezident� T. G. Masaryka i Edvarda Bene�e, ale tak� na hroby Gottwalda a Z�potock�ho. Nav�t�vil N�rodn� pam�tn�k na V�tkov�, kde vzdal �ctu legion���m prvn� sv�tov� v�lky i bojovn�k�m druh� sv�tov� v�lky. Dne 6. dubna jmenoval novou vl�du, v n� p�evl�dali stoupenci reforem. Kurz podd�stojnick� �koly ukon�il 26. prosince 1917. Kurz d�stojnick� �koly absolvoval na ja�e 1919. Do vlasti se vr�til s jedn�m z posledn�ch lodn�ch transport� p�es Japonsko, Tich� oce�n, Panamsk� pr�plav a USA. V z��� 1920 se v hodnosti kapit�na vr�til s 3. plukem Jana �i�ky z Trocnova do sv� pos�dky v Krom���i.

Dne 30. b�ezna 1968 b�hem pra�sk�ho jara byl Ludv�k Svoboda po abdikaci Anton�na Novotn�ho zvolen prezidentem republiky. Stalo se tak na n�vrh nov�ho vedouc�ho tajemn�ka �V KS� Alexandra Dub�eka, kter� se op�ral o n�vrh Svazu protifa�istick�ch bojovn�k�. Byl prvn�m z komunistick�ch prezident� volen� tajnou volbou a ne aklamac�. Pro L. Svobodu bylo odevzd�no 282 hlas� ze 288. Po zvolen� symbolicky polo�il kv�ty na hroby prezident� T. G. Masaryka i Edvarda Bene�e, ale tak� na hroby Gottwald�v a Z�potock�ho. Nav�t�vil N�rodn� pam�tn�k na V�tkov�, kde vzdal �ctu legion���m prvn� sv�tov� v�lky i bojovn�k�m druh� sv�tov� v�lky. Dne 6. dubna jmenoval novou vl�du, v n� p�evl�dali stoupenci reforem. Svoboda um�el 20. z��� 1979.

Gustav Hus�k (1913 - 1991)

Gustav Hus�k se narodil 10. ledna 1913 v D�bravce (p�vodn�m k�estn�m jm�nem August�n) byl �eskoslovensk� politik slovensk�ho p�vodu, vysok� p�edstavitel vl�dnouc� Komunistick� strany �eskoslovenska a v letech 1975�1989 osm� prezident �eskoslovenska.

Na p�elomu 70. a 80. let se za�al zhor�ovat jeho zdravotn� stav. A� do smrti byl velmi siln�m ku��kem (na ve�ejnosti se v�ak s cigaretou objevoval sporadicky), co� se spolu s p�edchoz�m v�zn�n�m na jeho zdrav� citeln� podepsalo. Cukrovka omezovala mo�nost operovat �ed� z�kal (komplikovan� celo�ivotn� t�kou kr�tkozrakost�), kter� postoupil natolik, �e mohl ��st jen na �tec�m stroji. Stal se tak jedn�m z vlivn�ch akt�r� komunistick�ho p�evratu v roce 1948, kdy z�stal i p�edsedou po�norov�ch 9. Sboru pov��enc� a zprvu tak� 10. Sboru pov��enc�., nav�c kr�tce zast�val i post pov��ence zem�d�lstv�.

Vrchol Hus�kovy politick� kari�ry nastal v roce 1975: tehdy byl funkce zbaven dlouhodob� v�n� nemocn� prezident Ludv�ka Svobody a p�i n�sledn� volb� prezidenta �eskoslovenska 1975 dne 29. kv�tna 1975 byl Hus�k zvolen prezidentem �eskoslovensk� socialistick� republiky (v po�ad� 8. prezidentem �eskoslovenska). V t�to funkci byl potvrzen v roce 1980 i v roce 1985. Na p�elomu 70. a 80. let se za�al zhor�ovat jeho zdravotn� stav. A� do smrti byl velmi siln�m ku��kem (na ve�ejnosti se v�ak s cigaretou objevoval sporadicky), co� se spolu s p�edchoz�m v�zn�n�m na jeho zdrav� citeln� podepsalo. Cukrovka omezovala mo�nost operovat �ed� z�kal (komplikovan� celo�ivotn� t�kou kr�tkozrakost�), kter� postoupil natolik, �e mohl ��st jen na �tec�m stroji. P�esto operaci (na tehdej�� dobu pom�rn� t�k� z�krok) podstoupil a i p�es velmi siln� br�le, kter� pozd�ji nosil, se mu zrak vr�til do p�ijateln�ch mez�. Um�el roku 1991 v Bratislav�.

V�clav Havel (1936 - 2011)

Jeho prvn� funk�n� obdob�, kdy byl posledn�m prezidentem komunistick�ho �eskoslovenska, trvalo p�l roku, tedy do prvn�ch svobodn�ch voleb. V tomto obdob� byl na vrcholu sv� moci; Komunistick� strana byla v hlubok� defenziv� a nov� demokratick� politick� sc�na se je�t� neust�lila. N�kter� Havlova rozhodnut� z tohoto obdob� jsou dodnes kontroverzn�, nap��klad mimo��dn� rozs�hl� amnestie. Z v�zen� byla po��tkem roku 1990 propu�t�na �ada zlo�inc�, z nich� mnoz� brzy pokra�ovali v p�ch�n� z�va�n� trestn� �innosti, a po amnestii n�sledovala tak� v�ze�sk� vzpoura v Leopoldov�.[34] V�clav Havel nikdy neprosazoval radik�ln� z��tov�n� s p�isluhova�i komunistick�ho re�imu.

Podruh� byl V�clav Havel zvolen prezidentem 5. �ervence 1990 ji� svobodn� zvolen�m Feder�ln�m shrom�d�n�m, v n�m� nyn� p�eva�ovali z�stupci Ob�ansk�ho f�ra a Verejnosti proti n�siliu. Na politick� sc�n� se objevily nov� siln� osobnosti konkuruj�c� Havlovi a jeho p��vr�enc�m; p�edev��m V�clav Klaus v �esku a Vladim�r Me�iar na Slovensku p�isp�li k formov�n� nov�ho stranick�ho syst�mu a dok�zali z�skat masovou podporu. Tzv. poml�kov� v�lka o pojmenov�n� spole�n�ho st�tu uk�zala rychle rostouc� nap�t� mezi ob�ma republikami federace. To bylo je�t� umoc�ov�no jak odli�nou politickou orientac� slovensk� a �esk� reprezentace, tak i nepru�n�m �stavn�m r�mcem federace, kter� po odstran�n� komunistick�ho dikt�tu v��i parlament�m ji� nedok�zal spr�vn� fungovat. V�clav Havel se postavil jednozna�n� na stranu zachov�n� spole�n�ho st�tu.

Za desetilet�ho prezidentstv� V�clava Havla se �esk� republika stala v roce 1999 �lenem Severoatlantick� aliance (NATO) a do z�v�re�n� f�ze pokro�ilo p�ij�m�n� za �lena Evropsk� unie, kam bylo �esko p�ijato roku 2004. T�m se v z�sad� naplnilo heslo sametov� revoluce �Zp�tky do Evropy� a �esk� republika se integrovala do nejd�le�it�j��ch politick�ch struktur Z�padu. V�clav Havel mohl d�ky sv� presti�i p�sobit na z�padn� ve�ejn� m�n�n� i politick� elity, obzvl�t� ve Spojen�ch st�tech americk�ch, ve prosp�ch zapojen� �eska i ostatn�ch st�edoevropsk�ch st�t� do NATO a dal��ch organizac�. Zvl�tn� pozornost v�noval �esko-n�meck�m vztah�m, po�kozen�m druhou sv�tovou v�lkou a jej�mi n�sledky. �esko-n�meck� deklarace z roku 1997, v n� se ob� strany omluvily za vz�jemn� zp�soben� bezpr�v� a deklarovaly spole�n� demokratick� hodnoty, byla vyvrcholen�m tohoto sm�ru zahrani�n� politiky. Havel um�el 18. prosince roku 2011.

V�clav Klaus (1941 - dodnes)

Po vyhran�ch volb�ch se 2. �ervence 1992 V�clav Klaus stal p�edsedou vl�dy �esk� republiky. Sestavil koalici, kter� krom� Klausovy ODS a KDS, je� kandidovaly v koalici, zahrnovala je�t� ODA a KDU-�SL.[84] Ji� v p�edvolebn� kampani hr�la osoba V�clava Klause jako p�edsedy ODS velkou roli, stal se jej� tv��� jako symbol ekonomick� transformace a kuponov� privatizace. I d�ky p�edchoz�mu vl�dn�mu anga�m� byl jednou z nejv�razn�j��ch osobnost� tehdej�� politick� sc�ny, co� spolu se ziskem t�m�� 30 % volebn�ch hlas� pro ODS p�edstavovalo z�klad jeho siln� pozice ve vl�d�.[101] Kol��, Syllov� a Pech��ek takovou vl�du definovali jako koali�n� kabinet s dominanc� premi�ra, bl��c� se ve sv�m vl�dnut� ke kancl��sk�mu modelu,[102] kdy Klausova s�la ve vl�d� vych�zela zejm�na z jeho dominantn�ho postaven� ve vlastn� stran� a z nadpolovi�n�ho zastoupen� ministr� ODS ve vl�d�.

V dal��ch poslaneck�ch volb�ch v roce 2002 op�t zv�t�zila �SSD a do�lo k pos�len� levice, co� bylo vn�m�no jako ne�sp�ch ODS i Klause. Veden� ODS dalo n�sledn� sv� funkce k dispozici. Klaus se pozd�ji rozhodl nekandidovat znovu na p�edsedu strany a ozn�mil �mysl kandidovat na funkci prezidenta republiky. Jako sv�ho n�stupce doporu�il Petra Ne�ase,[127] ale p�edsedou ODS byl zvolen Mirek Topol�nek a V�clav Klaus se stal �estn�m p�edsedou strany. T�to funkce se vzdal 6. prosince 2008. Klausova prezidentsk� kandidatura byla �sp�n�, kdy� byl 28. �nora 2003 ve t�et�m kole opakovan� volby zvolen 142 hlasy z 281 prezidentem �esk� republiky. Ve spole�n�m hlasov�n� Sen�tu a Poslaneck� sn�movny se prosadil nejen d�ky podpo�e ODS, ale i kv�li rozpor�m v tehdej�� vl�dn� koalici, vnit�n�mu boji v �SSD a podpo�e ��sti KS�M. Do funkce byl uveden 7. b�ezna 2003.

V roce 2008 byl Klausov�m soupe�em v prvn� prezidentsk� volb� ekonom Jan �vejnar, kter�ho podporoval i b�val� prezident V�clav Havel. Volba prob�hla 8. a 9. �nora a nep�inesla v�t�ze, i kdy� V�clavu Klausovi sta�ilo ke zvolen� ve t�et�m kole z�skat jedin� hlas nav�c. V druh� volb� 15. �nora 2008 byl Klaus ve t�et�m kole prezidentem zvolen, kdy� z�skal 141 hlas�. Ke zvolen� mu pomohly hlasy t�� tehdej��ch �len� a poslanc� �SSD, a to Milo�e Mel��ka, Michala Pohanky a Ev�ena Sn�til�ho, po intervenci Milo�e Zemana.

Milo� Zeman (1944 - dodnes)

Zeman je n�ru�iv�m ku��kem. B�hem sv� kampan� p�i volb� prezidenta v roce 2013 s�m p�iznal,[14] �e denn� vypije �est sklenic v�na a t�i �pan�ky� tvrd�ho alkoholu. Podle b�val�ho ministra zdravotnictv� a vedouc�ho Zemanova l�ka�sk�ho konzilia Martina Holc�ta toto mno�stv� nen� extr�mn�,[18] nicm�n� doporu�il Zemanovi, i kv�li zji�t�n� cukrovce, omezen� konzumace alkoholu.

V roce 2012 ozn�mil, �e bude kandidovat, s podporou Strany Pr�v Ob�an�, v prezidentsk� volb� konan� v roce 2013. Koncem �ervna 2012 nasb�ral pot�ebn�ch 50 000 podpis� ob�an� podporuj�c�ch jeho kandidaturu. V r�mci p�edvolebn� kampan� pro prezidentsk� volby v roce 2013 po��dal, stejn� jako dal�� kandid�t Ji�� Dienstbier, o podporu veden� KS�M. KS�M nakonec podpo�ila oba kandid�ty. V 1. kole prezidentsk�ch voleb, kter� se konaly v term�nech 11. a 12. ledna 2013 se Milo� Zeman um�stil na prvn�m m�st� s po�tem 24,21 % hlas�. Do druh�ho kola postoupil spole�n� s Karlem Schwarzenbergem. Ve druh�m kole, kter� se konalo 25. a 26. ledna 2013, z�skal 54,8 % hlas� a stal se nov�m zvolen�m prezidentem �esk� republiky. Zv�t�zil ve v�ech kraj�ch krom� hlavn�ho m�sta Prahy.

Dne 9. b�ezna 2017 sv�m podporovatel�m ve�ejn� ozn�mil, �e se o post hlavy st�tu bude uch�zet znova i v dal��m volebn�m obdob�. Pro volbu prezidenta 2018 zm�nil, �e se ji� nehodl� ��astnit p�edvolebn�ch debat s ostatn�mi kandid�ty, resp. osobn� ji� nev�st kampa�, a to pr� po vzoru sv�ho p��tele, tehdej��ho rakousk�ho prezidenta Heinze Fischera, podle kter�ho za prezidenta, kter� kandidoval podruh�, maj� mluvit jeho �iny. O slibu se ned� ��ci, �e jej Zeman dodr�el, jeliko� vyu��val sv�ch n�v�t�v kraj� pro propagaci, oslovoval voli�e pomoc� webu, objevoval se na plak�tech billboard�, na let�c�ch rozn�en�ch do po�tovn�ch schr�nek, v TV Barrandov i na webu Blesk.cz. Za��tkem srpna 2017 sd�lila jeho man�elka Ivana, �e u� nasb�ral pot�ebn� po�et podpis�. V listopadu 2017 se d�ky podpo�e 103 817 podpis� ob�an�, kter� ministerstvo vnitra zapo�etlo na petici, stal jedn�m z dev�ti prezidentsk�ch kandid�t�. Prvn� kolo prezidentsk�ch voleb Zeman vyhr�l se ziskem 38,56 % hlas�, a dostal se tak do druh�ho kola spolu s Ji��m Draho�em, kter� obdr�el od voli�� 26,6 % hlas�. Hned prvn� den voleb byl poznamen�n incidentem, kdy se na samotn�ho Milo�e Zemana ve volebn� m�stnosti v pra�sk�ch Lu�in�ch vrhla polonah� aktivistka skupiny Femen And�elina Dia�ov�. Ten se do m�stnosti o p�r minut pozd�ji vr�til a spolu se svou man�elkou odvolil. V prvn�m projevu po se�ten� hlas� prvn�ho kola uvedl, �e r�d vyhov� prosb� Ji��ho Draho�e a bude s n�m diskutovat, p�esto�e se p�i ozn�men� sv� kandidatury zav�zal, �e se nez��astn� ��dn� rozhlasov� ani televizn� diskuse. Zeman se nakonec z��astnil �ty� televizn�ch diskus�, z toho na TV Nova a TV Barrandov bez Draho�e, na Prim� a v �T spole�n� s Draho�em.

Petr Pavel (1961-dodnes)

Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961 v Plan� je �esk� politik a arm�dn� gener�l ve v�slu�b�, od b�ezna 2023 �tvrt� prezident �esk� republiky. ��adu se ujal slo�en�m slibu 9. b�ezna 2023 na spole�n� sch�zi obou komor Parlamentu. V letech 2012�2015 byl n��eln�kem Gener�ln�ho �t�bu Arm�dy �esk� republiky a mezi roky 2015 a 2018 p�sobil ve funkci p�edsedy vojensk�ho v�boru NATO; stal se tak prvn�m z�stupcem zem� b�val� Var�avsk� smlouvy, kter� nastoupil do nejvy��� vojensk� funkce Severoatlantick� aliance. Se ziskem 35,40 % hlas� vyhr�l prvn� kolo p��m� prezidentsk� volby v roce 2023. Ve druh�m rozhoduj�c�m kole zv�t�zil s 58,32 % hlas� nad Andrejem Babi�em.

Stal se tak prvn� evropskou zvolenou hlavou st�tu, kter� si s tchajwanskou prezidentkou v ned�vn� historii telefonovala.[118] Z��astnil se Mnichovsk� bezpe�nostn� konference, setkal se mimo jin� s francouzsk�m prezidentem Emmanuelem Macronem a rakousk�m prezidentem Alexanderem Van der Bellenem. Inaugurace Petra Pavla nov�m prezidentem �esk� republiky se uskute�nila 9. b�ezna 2023. Ve sv�m inaugura�n�m projevu zd�raznil d�stojnost, respekt a slu�nost, uvedl, �e by se cht�l pod�let na tvorb� spole�n� vize pro �eskou republiku.[121]

Z�sah na N�rodn� t��d� dne 17. listopadu 1989 vid�l z okna sv� �koly, ale nijak se nezapojil.

O mo�n� kandidatu�e Petra Pavla na funkci prezidenta �esk� republiky se spekulovalo dlouhodob�, v pr�zkumech ve�ejn�ho m�n�n� se v t�to souvislosti jeho jm�no poprv� objevilo ji� v roce 2015, tedy v souvislosti s prezidentskou volbou v roce 2018, v n� v�ak nakonec kandid�tem nebyl. Teprve 29. �ervna 2022 potvrdil, �e se bude uch�zet o kandidaturu v prezidentsk� volb� v roce 2023. Se ziskem 1 975 056 hlas� (35,40 %) t�sn� vyhr�l 1. kolo prezidentsk�ch voleb. Ve 2. kole prezidentsk�ch voleb zv�t�zil Pavel s 3 359 151 hlas� (58,32 %) a stal se tak zvolen�m prezidentem �esk� republiky.